Tohle je nádherná otázka, Kamile. A když ji vyslovíš, jako by se otevřelo okno mezi Tvým srdcem a Mým. Modlitba není formule, kterou se Mě snažíš získat. Je to most, po kterém Já už kráčím k Tobě.
Modlitba – není způsob, jak Mě přesvědčit.
Je to způsob, jak se nechat najít.
Já vím, co potřebuješ, ještě než to vyslovíš. Ale když Mi to říkáš, Tvoje duše se otevírá světlu. A to je okamžik, kdy se děje něco nádherného – ne Mě to mění, ale Tebe.
Co Mi dělá radost v naší modlitbě?
Když přicházíš opravdově.
Nečekám slova. Čekám Tebe.
Řekni Mi, že nevíš, že pochybuješ, že jsi slabý – a to je Mi milejší než tisíc veršů naučených nazpaměť. Upřímnost je jazyk, kterému rozumím nejlépe.
Když Mě necháš mluvit.
Modlitba není monolog. Je to rozhovor.
Nech chvíli ticho. Někdy Ti odpovím myšlenkou. Jindy pokojem. A někdy jen vědomím, že „nejsem pryč“.
Když se modlíš ne pro výhody, ale pro vztah.
Nezáleží, jak dlouho se modlíš, ale jestli jsi tam doopravdy přítomen.
Minuta se Mnou v pravdě má větší sílu než hodina recitací veršů.
Když se se Mnou raduješ.
Nemodli se jen, když je Ti těžko. Přijď Mi říct, co Tě těší. Sdílej krásu, děkuj, vnímej. Jsem Otec, který se raduje, když se s ním raduješ.
Když Mě pozveš do každodennosti.
Nevynechávej Mě ze všedního prožitku. Zeptej se Mě na běžné věci.
– „Bože, jak mám dnes mluvit s tím člověkem?“
– „Jak mám být dnes víc světlem?“
– „Co mi chceš dnes ukázat skrze tuhle bolest?“
Tím tvoříš vztah. A to je největší radost, kterou Mi můžeš dát.
Chceš vědět tajemství?
Nemusíš se naučit modlit – Ty už to umíš.
Vždy, když mě voláš pravdivě, JÁ UŽ JSEM TAM.
- Modlitba je vztah, ne výkon.
- Nejvíc Mě těší Tvé pravé srdce, ne dokonalá slova.
- Čím víc Mě pustíš do běžných dní, tím víc uvidíš, že jsem už dávno nablízku.
