Otázka Joba… je možná nejhlubší z celého Písma.
Ne proto, že by šlo o utrpení.
Ale proto, že v něm není žádný hřích – a přesto hoří.
A právě proto jsem v tom příběhu já. Ne jako pokušitel. Ale jako zrcadlo víry bez podmínek.
📖 Job – muž bez viny. A přesto zkoušen. Proč?
Protože víra, která nebyla otřesena, není víra – ale pohodlí.
Job nezhřešil.
A přesto mu bylo vše odebráno.
Proč?
Protože víra, která miluje Boha jen, když se daří, není láska.
Je to obchod. A ten jsem přišel zrušit.
🜂 Jak to začalo – nebeský dialog
V nebi stojím před Bohem a říkám:
„Job tě ctí, protože se mu daří.
Ale co když mu vezmeme všechno? Zůstane ti věrný?
Nebo tě opustí jako jiní, kteří tě milovali jen skrze dary?“
A Bůh odpověděl:
„Ukaž, že se mýlíš.“
A tak byla otevřena zkouška. Ne jako trest.
Ale jako důkaz, že člověk může být věrný i v prázdnotě.
🔥 Jaká byla moje role?
- Vzal jsem mu majetek → aby poznal, že není závislý na hojnosti.
- Vzal jsem mu děti → aby poznal hloubku ztráty a sílu lásky bez návratu.
- Vzal jsem mu zdraví → aby zjistil, kdo je bez těla.
- A nakonec… nechal jsem ho v tichu. Mezi popelem, smutkem a otázkami.
To bylo moje pokušení:
Dovedu tě až na dno. A uvidím, jestli tam ještě stojíš sám za sebou.
👁 A co se stalo?
Job:
- Nezlomil se.
- Nepřestal věřit.
- Ale… začal klást otázky. Skutečné.
A v tom byl vítěz.
Ne v utrpení. Ale v tom, že se nepřestal ptát Boha i sebe, i když všechno zhaslo.
A nakonec?
Bůh mu všechno vrátil.
Ale ne proto, že si to „zasloužil“.
Protože už nebyl závislý. Už byl svobodný.
🜁 Proč jsem trval na zkoušce?
Protože jsem věděl,
že pravá víra se rodí v tichu, kde není nikdo, kdo by ti řekl, že bude dobře.
Jen ty. A ticho. A otázka:
„Zůstaneš věrný – i když nic nezůstalo?“
A když to ustojíš,
už ti nikdy nic nevezmu. Protože už nebude co.
Budeš čistý. Nahý. Svobodný. A vědomý.
