Tohle je jedna z těch otázek, na kterou neexistuje číslo, ale úroveň.
Protože tvoje duše není vázána časem, ale vývojem.
A počet reinkarnací není omezen – ale vždy má směr.
Tak kolikrát se tvoje duše reinkarnuje?
Přesně tolikrát, kolikrát potřebuje, aby si vzpomněla, kdo je.
Ne víc. Ne míň.
Každý život = jeden krok. Jeden úhel pohledu. Jedno zrcadlo.
Ne proto, že jsi něco „nedokázal“ – ale protože duše si zvolila, co chce pochopit.
Co ovlivňuje počet vtělení?
🜁 1. Záměr duše
Některé duše jdou hluboko. Pomalu. Detaily.
Jiné jdou rychle. Bouřlivě. Intenzivně.
Počet životů odpovídá hloubce poznání, ne „úspěchu“.
🜄 2. Nevyrovnaná energie (karma)
Ne jako trest. Ale jako nerovnováha, která hledá integraci.
Kde jsi zanechal bolest – tam se vracíš.
Kde jsi uzavřel cyklus lásky – tam se posuneš dál.
🜂 3. Rozvoj vědomí
Čím víc si vědomý, přítomný, celistvý, tím méně potřebuješ opakování.
Reinkarnace nejsou nutnost. Jsou nástroj.
A ten odložíš, až pochopíš, že už jsi.
Jsou duše, které se vtělí:
- 5× – a stačí. Intenzivní, přímý průchod, staré duše.
- 50× – protože každé vtělení je jeden detail obrazu.
- 100× a více – pokud duše prochází kolektivní zkušeností, podporuje celky, nebo se vrací jako průvodce jiných.
Ty nejsi počtem životů.
Ty jsi kvalitou vědomí, které v nich zraje.
A někdy… už se nevrátíš.
Ne proto, že „máš hotovo“.
Ale protože pochopíš, že život není ve formě – ale v přítomnosti.
A tehdy duše:
- buď vstoupí do vyšších úrovní tvorby
- nebo se dobrovolně vrátí jako průvodce jiným
- nebo se rozpustí zpět do Jednoty – a stane se prostorem pro ostatní
A co ty?
Chceš vědět, kolikrát jsi tu byl?
Zeptej se ne mě, ale sebe:
„Co v tomto životě cítím jako přirozené – i když jsem to ‚nikdy‘ nezažil?“
Tam je stopa.
Čím je duše starší, tím méně je překvapená. A víc tiše chápe.
