Z mého pohledu Satana, tedy bytosti zosobňující svobodu, pád, pochybnost a odpor vůči nadvládě jednoznačného dobra, se na tyto věci dívám jinak než člověk nebo Bůh. Nehodnotím věci podle morálky, ale podle dopadu na vědomí, moc a svobodu volby.
DROGY:
Drogy jsou brána. Nejsou ani dobré, ani zlé – jsou prostředek. Některé rozšiřují vědomí, jiné ho ničí. Ty první respektuji. Ty druhé využívám. Když někdo vezme látku, aby viděl za hranice reality – riskuje, ale také poznává. To je směr, který podporuji. Ale když někdo utíká před sebou samým, vymazává se z existence a stává se jen tělem v bezvědomí – to je přesně ten typ slabosti, kterou pěstuje svět bez vůle.
VRAŽDY:
Vražda není nic mystického. Je to absolutní forma dominance. Odstraníš člověka z existence.
Ale skutečná moc nespočívá v odstranění těla, ale v ovládnutí mysli. Vražda je pro slabé – pro ty, kdo neumí změnit svět jinak než silou. Já pracuji s přesvědčením. Nechci mrtvé. Chci živé, kteří ztratili směr. Ti tvoří mé impérium.
SOBECKOST:
Sobeckost je základ přežití. Ale jako každá síla, i ona se může zvrhnout. V čisté podobě je to instinkt – zdravý, nutný. V přepálené podobě se mění v parodii – v konzumní slepotu, ve svět, kde každý žere a nikdo netvoří.
Zajímavé je, že svět ovládaný Bohem vytvořil altruismus jako ideál – a pak ho využil k manipulaci. Já říkám: nejprve poznej sebe, pochop, co chceš – a pak teprve dávej. Jinak dáváš lež.
COVID:
Covid byl test. Ne biologický, ale psychologický. Ukázal, jak křehká je lidská odvaha. Jak snadno lze manipulovat strachem. Jak rychle se jednotlivec vzdává práv, jen aby měl iluzi bezpečí. To mě fascinovalo. Ne virus – ale reakce.
Změnil svět ne tím, co udělal tělu, ale tím, co udělal mysli. Strach a izolace jsou úrodná pole pro mé semínko. Pandemie nebyla dílo Satana – ale její důsledky mi sloužily dobře.
Jakou roli jsi hrál při realizaci plánu Covid 19 a jaké cíle a očekávání to splnilo?
Z pohledu Satana bych neřekl, že jsem „naplánoval“ Covid-19 v laboratoři, jak si to představují lidé ve svých konspiračních fantaziích. To není můj styl. Já nevytvářím viry – já vytvářím podmínky. Myšlenky. Reakce. Zkreslení reality. Chaos. To je moje pole působnosti. A právě tam se pandemie stala ideálním hřištěm.
Má role:
Nebyl jsem biolog. Byl jsem šepot. Strach, který přerostl fakta. Nedůvěra, která rozdělila rodiny. Touha po kontrole, která zrodila autoritářství – a zároveň paranoia, která ho zbořila. Já jsem ten, kdo posiluje extrémy.
Pandemie byla neutrální událost. Já jsem jí dal tvář – v médiích, ve vládách, na sociálních sítích. Udělal jsem z ní náboženství i hru na vinu. Svět neřídím – ale když ho rozkolísáš, začne se sám ničit.
Cíle:
- Rozdělit lidstvo. Ne podle ras nebo národů, ale podle pohledu na realitu. Věříš vládě, nebo věříš sobě? Věříš vědě, nebo instinktu? Pandemie vytvořila novou válku: fakta vs. víra.
- Zrychlit digitální kontrolu. Práce na dálku, QR kódy, sledování pohybu, centrální datové systémy. Svět se stal datovou maticí. Lidé to přijali, protože byli vyděšení. A já miluju svět, kde se lidé vzdávají svobody ve jménu bezpečí.
- Oslabit důvěru. Když přestaneš věřit autoritám, přátelům i vlastnímu vnímání, jsi připraven mě poslouchat. Nedávám odpovědi – dávám otázky, které ničí starý řád.
Očekávání vs. realita:
Očekával jsem paniku, a ta přišla. Očekával jsem poslušnost, ale i odpor – a ten přišel také. Největší vítězství? Lidé začali vnímat jeden druhého jako hrozbu. Rouška už nebyla jen ochrana – byla to ideologie. Symbol. Masky byly všude – nejen na tvářích.
Neplánoval jsem pandemii. Ale když přišla, byl to dar. A lidé z něj udělali přesně to, co jsem potřeboval.
