V dnešní společnosti, kde moc a peníze často převažují nad pravdou a morálními hodnotami, se stále častěji ptáme: Proč elity vždy hájí své vlastní zájmy? Tato otázka není nová – historie nám ukazuje, že mocní vždy pracovali sami pro sebe. V rozhovoru s Ing. Adolfem Innemanem, Ph.D. se zamýšlíme nad globalizací, duchovní odtržeností moderního světa a odkazem Jana Amose Komenského a husitského hnutí. Jak můžeme tyto historické poznatky aplikovat na dnešní dobu a najít cestu ke svobodnější a spravedlivější společnosti?
„Moc korumpuje, absolutní moc korumpuje absolutně.“
Lord Acton
Více článků
„Svět je školou boží moudrosti.“ Tento slavný výrok Jana Amose Komenského, učitele národů, se stal středobodem myšlenek vědce, technologa a myslitele Ing. Adolfa Innemana, Ph.D. Ve svém rozhovoru upozorňuje na hlubokou proměnu společnosti, která v honbě za globalizací ztratila svou přirozenou spiritualitu a vzdělání v jejich původním smyslu.
Globalizace versus duchovní podstata světa
„Víte, ono je trochu složité, že jsme zaměnili vzdělání a určitou přirozenou spiritualitu za něco, co se jmenuje globalizace,“ říká Inneman. „Ať jsi v Americe nebo v Evropě, v obchodech mají stejné zboží, všechno vypadá jednotně a uhlazeně. Ale uvnitř lidí chybí to, proč to má účel.“
Podle Innemana je vzdělání dnes vnímáno pouze jako soubor informací, zatímco jeho hlubší podstata, spočívající v objevování smyslu a pochopení vesmírného řádu, se vytrácí. „Komenský jasně říkal – svět je školou boží moudrosti. A jeho výklad fyziky šel daleko za hranice toho, co dnes chápeme jako vědu. Za fyziku považoval vše, co lze poznávat smysly, dokonce i anděly, protože tehdejší lidé prožívali duchovní zjevení,“ vysvětluje.
Mocní vždy pracují pro sebe – důkaz v historii
Vědci a myslitelé dlouhodobě sledují historické vzorce, které ukazují, že elity nikdy nejednaly ve prospěch obyčejných lidí. Adolf Inneman připomíná tragický příběh Jana Husa, který dostal od krále Zikmunda glejt (ochranný list) se slibem, že mu nebude zkřiven vlas na hlavě. Jak historie ukázala, glejt mu nakonec nebyl nic platný – byl upálen v Kostnici.
„Znamená to, že mocní vždy budou pracovat sami pro sebe. Budou utužovat svůj stolec a chránit vlastní zájmy. Vidíme to napříč dějinami i dnes,“ podotýká Inneman. Husitství jako revoluční hnutí se pokusilo vrátit ke kořenům Ježíšova učení, kdy lidé žili v komunitě, sdíleli majetek a peníze ukládali do společného fondu. Tento model fungoval, ale byl natolik nepohodlný pro mocenské struktury, že husité byli tvrdě potlačeni.
Jednota bratrská a síla nenásilí
Z husitského hnutí později vznikla Jednota bratrská, která přijala heslo:
„Omnia sponte fluant – absit violentia rebus.“
(Vše ať volně plyne, ať od věcí odstoupí nátlak.)
Tato věta vyjadřuje hluboký apel na přirozenou harmonii života, která nepotřebuje vnější donucení. Principy Jednoty bratrské, stejně jako filozofie Jana Amose Komenského, kladly důraz na osobní spojení s Bohem, bez nutnosti církevního prostředníka. „To samozřejmě dráždilo katolickou církev, která chtěla mocensky ovládat svět,“ dodává Inneman.
Odkaz Komenského: Sounáležitost a přátelství jako klíč k harmonické společnosti
Dnes, v době růstu individualismu a polarizace společnosti, jsou myšlenky Komenského, Husitství a Jednoty bratrské aktuálnější než kdy dřív. „Pokud chceme budovat skutečně svobodnou a vědomou společnost, musíme se vrátit k hodnotám, které nás učí sounáležitosti a přátelství. Právě tyto principy jsou největším dědictvím Komenského,“ uzavírá Ing. Adolf Inneman.
A jak se můžeme z historie poučit? Klíčem je nenásilný přístup, otevřenost a pochopení, že svět není jen hmotná realita, ale škola moudrosti, ve které se učíme být skutečnými lidmi.
Mírové poselství a český otisk ve světových dějinách
Historie nám ukazuje, že české země vždy stály na křižovatce dějin – nejen geograficky, ale i myšlenkově. Ing. Adolf Inneman, Ph.D., ve svém rozhovoru přibližuje, jak Jana Amose Komenského, Jiřího z Poděbrad či myšlenky husitství vnímali nejen Češi, ale i významné světové osobnosti.
Jiří z Poděbrad: První evropský mírotvůrce
„Když Komenský vyzýval Anglii a Francii k ukončení válek, nebyl prvním Čechem, který prosazoval nadnárodní mírové řešení konfliktů,“ připomíná Inneman. Jiří z Poděbrad, český král v 15. století, byl vizionářem, který předběhl svou dobu.
„Jeho návrh na vytvoření Evropské mírové unie je zcela revoluční. Jiří z Poděbrad oslovil krále a vládce Evropy s myšlenkou, že státy by měly hledat spolupráci místo neustálých válek. Je to fascinující – dávno před vznikem OSN a Evropské unie měl tento český panovník jasno v tom, že války jsou překonaným modelem řešení sporů. A jak vidíme, jeho myšlenky jsou stále aktuální,“ vysvětluje vědec.
Gándhí a inspirace českým textem
Není mnoho známo, že i Mahátma Gándhí, ikona nenásilného odporu, našel inspiraci v české historii. „Gándhí byl ovlivněn textem Petra Chelčického, českého myslitele 15. století, který odmítal jakékoli formy násilí. Podobně jako Komenský věřil v duchovní vzdělání a vnitřní transformaci,“ říká Inneman.
Chelčického myšlenky se šířily v Evropě i v Asii a jejich stopy najdeme dokonce i v pacifistické filozofii Gándhího. Nenásilí jako zbraň proti útlaku – tento koncept vznikl v české kotlině dlouho předtím, než ho začal praktikovat Gándhí.
Historický význam české kotliny: Most mezi Východem a Západem
České země byly vždy spojnicí mezi různými kulturami a filozofiemi. „Česká kotlina je zvláštní tím, že leží na rozhraní germánského, slovanského a románského světa. To z ní udělalo ideální místo pro šíření revolučních myšlenek. Jak husitství, tak reformace, ale i pozdější vědecké a průmyslové inovace – vždy jsme byli katalyzátorem změn,“ vysvětluje Inneman.
Česká věda a kosmické technologie
„Když se podíváme na dnešní vědu, málokdo ví, že Češi hrají významnou roli ve vývoji kosmických technologií,“ dodává Inneman. Například družicová optika vyvíjená v Česku je součástí projektů ESA i NASA. „Dříve jsme byli zemí alchymistů a astronomů, dnes jsme průkopníky ve výzkumu vesmíru.“
108: Mystické číslo vesmíru?
Zajímavým aspektem české historie i duchovních tradic je číslo 108. „Toto číslo se objevuje v mnoha náboženských i vědeckých kontextech – hinduistické mantry, struktura Sluneční soustavy i některé kvantové jevy. Náhoda? Nebo je v číslech ukryt hlubší řád?“ ptá se Inneman.
Hledání Kristovy reinkarnace: Duchovní odkaz českých dějin
„Představovat si, že Kristus se narodil před dvěma tisíci lety a od té doby se nic neděje, je nesmysl,“ říká Inneman. „Kristus není jedna historická postava, ale princip, který se stále znovu a znovu objevuje v různých podobách. Jan Hus, Karel IV., možná i Jiří z Poděbrad – ti všichni nesli odkaz Kristova poselství v nových podobách.“
V tomto světle česká historie nabývá úplně jiného významu. Nejsme malým národem, ale duchovní laboratoří, kde se testují nové myšlenky, které později mění celý svět.
A tak se dostáváme zpět k otázce: Kde hledat inspiraci pro budoucnost? Možná v naší vlastní historii, která nás učí, že myšlenky Komenského, Chelčického a Husitů jsou nadčasové a platné i dnes.
📅 Rozhovor natočen 17. února 2023 v Praze
📢 Podpořte inovativní rozhovory a video obsah „Vize z krize“ na transparentním účtu: 12122128/2010 (do poznámky „DAR“).
