Kulhavka a slintavka. Už ten název zní jako něco, co nechceš slyšet ve stáji. Tato nemoc, která postihuje skot, ovce, prasata a další sudokopytníky, je jedním z nejvíce obávaných virových onemocnění v zemědělství. Ne kvůli vysoké úmrtnosti – většina zvířat přežije – ale kvůli její rychlosti šíření a obrovským ekonomickým ztrátám.
„Ti, kdo se nepoučí z historie, jsou odsouzeni ji opakovat.“
George Santayana
Více článků
První polovina 20. století: Pasti, karanténa a nekompromisní porážky
Na počátku 20. století byla kulhavka a slintavka postrachem každého zemědělce. Pokud se nemoc objevila, často to znamenalo jediné – zvířata musela být utracena a farma šla do karantény. V té době totiž neexistovaly žádné účinné vakcíny.
Veterináři a úřady se snažili bránit šíření pomocí přísné izolace, ničení infikovaných produktů a dokonce stavěním pastí na nakažené zvíře. Doslova. Například v Německu byly zaznamenány pokusy, jak zamezit pohybu nakaženého dobytka mezi vesnicemi právě pomocí pastí.
Veřejnost nemoc vnímala jako „dobytek s puchýři“, protože zvířata trpěla bolestivými vředy v tlamě a na nohou. Když pak přestala jíst nebo chodit, šlo nejen o utrpení, ale i o konec příjmů pro farmáře.
První vakcíny: Naděje z laboratoří (30.–50. léta)
S příchodem 30. let se začalo v laboratořích rodit něco revolučního – vakcíny proti kulhavce a slintavce. První pokusy probíhaly na základě inaktivovaného viru, což znamená, že se virus nejprve „zabil“ a poté použil k vytvoření imunity u zdravých zvířat. Výsledky byly slibné, ale problém byl jinde – vakcíny měly krátkodobý účinek a musely se často opakovat.
Navíc neexistovala jedna jediná verze viru, ale hned několik sérotypů (typů), což znamenalo, že vakcína proti jednomu typu nemusela vůbec chránit proti jinému.
Přesto šlo o zásadní milník. Poprvé se přestalo spoléhat jen na izolaci a porážky. Přibývalo i výzkumných institucí, které se specializovaly na virové nákazy – například slavný Pirbright Institute ve Velké Británii.
Masová vakcinace a první úspěchy (50.–70. léta)
Po druhé světové válce se očkování proti FMD rozšířilo do většiny Evropy i Jižní Ameriky. V některých zemích se očkovalo doslova každé zvíře na každé farmě, několikrát ročně.
Byl to drahý, ale účinný boj – výskyt nemoci výrazně klesl a v 70. letech byly některé státy oficiálně prohlášeny za „FMD-free“ (bez výskytu nemoci).
Například v Československu fungoval celý systém státní veterinární správy, který se staral nejen o očkování, ale i o sledování pohybu zvířat a evidenci farem. V tehdejší RVHP se i přes nedokonalou logistiku dosáhlo relativně dobré kontroly nad nemocí.
Moderní diagnostika a změna strategie (80.–90. léta)
V 80. letech přichází revoluce v laboratorní diagnostice. Pomocí PCR (polymerázové řetězové reakce) bylo možné detekovat i stopové množství viru ve vzorku. To umožnilo rychlejší reakci, cílenou izolaci a přesnější monitoring.
Evropská unie však ve stejné době přehodnotila strategii. Namísto pravidelného očkování se začalo prosazovat tzv. „stamping out“ – metoda, kdy se nakažená a podezřelá zvířata ihned utrácí, bez ohledu na to, zda se očkuje. Důvodem byla obchodní politika – státy bez očkování totiž měly výhodnější pozici na globálním trhu s masem. Pro farmáře to však znamenalo tvrdou realitu – i zdravé zvíře mohlo být utraceno, pokud bylo v rizikovém okruhu.
Případ Československa: Boj bez porážky
Zatímco v některých západních zemích se proti kulhavce a slintavce bojovalo drastickým vybíjením stád, Československo zvolilo jinou cestu – systematickou prevenci.
Od 50. let zde fungoval velmi propracovaný veterinární systém pod státní správou. Byly zavedeny:
- Pravidelné očkování skotu a prasat ve všech regionech, včetně malých hospodářství.
- Přísná evidence zvířat a jejich pohybu mezi okresy.
- Rychlé karanténní postupy v případě podezření na nákazu.
- Povinné dezinfekce, kontrola krmiv a transportu.
Díky těmto opatřením se dařilo držet nemoc pod kontrolou bez nutnosti hromadného utrácení. Pokud se někde ohnisko objevilo, bylo lokalizováno, izolováno a neutralizováno očkováním, nikoli vybíjením.
Zásadní roli sehráli i veterinární technici, kteří v terénu kontrolovali dodržování předpisů a zajišťovali přenos informací mezi chovateli a úřady.
Tento model prevence měl úspěch – Československo se na několik desetiletí stalo vzorem pro kontrolu FMD východního bloku a důkazem, že nemoc lze zvládnout i humánními a organizovanými prostředky.
Dva světy, jedna nemoc: Československo vs. Velká Británie
| 🇨🇿 Československo (50.–80. léta) | 🇬🇧 Velká Británie (rok 2001) |
|---|---|
| Strategie: Prevence, očkování, evidence. | Strategie: „Stamping out“ – okamžité vybíjení. |
| Zásah: Pravidelné státní vakcinace, rychlá lokalizace ohnisek, karanténa. | Masové utrácení – přes 6 milionů zvířat bylo poraženo a spáleno. |
| Důraz: Ochrana stáda a potlačení šíření bez zbytečných ztrát. | Zastavení šíření za každou cenu – i přes odpor farmářů a veřejnosti. |
| Výsledek: Dlouhodobě úspěšné potlačení nemoci bez velkých obětí. | Epidemie trvala měsíce, vedla ke kolapsu agroturismu, ohromným hospodářským ztrátám a vyvolala bouřlivou společenskou debatu. |
| Dopad: Nízké ekonomické ztráty, stabilní systém. | Ekonomické ztráty přes 8 miliard liber, šok pro zemědělství, narušení koloběhu živočišné výroby. |
💡 Zatímco Československo ukázalo, že vakcinace a disciplína mohou nemoc zvládnout bez masakru, Velká Británie zaplatila za svou „čistou“ strategii vysokou cenu. Dnes se tyto přístupy znovu hodnotí s ohledem na etiku, veřejné mínění i obchodní dopady.
Kulhavka a slintavka dnes: Jak je připravena Česká republika
Kulhavka a slintavka se v Česku nevyskytla od 1975. Přesto je Česká republika podle standardů Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) oficiálně uznána jako země prostá FMD bez očkování. Tento status je velmi důležitý pro vývoz masa a živých zvířat.
Ale „klid“ neznamená nepřipravenost. Právě naopak.
🗣️ „U nás se poráželo jen tehdy, když už opravdu nebylo zbytí.“
„V 70. letech jsme na státním statku u Hradce Králové očkovali dvakrát ročně všechno – krávy, telata, i prasata. Veterinář měl přehled o každém kuse. Když přišlo podezření na kulhavku, hned se udělala karanténa. Ale stádo jsme zachránili. Nikdo nechtěl zvířata vybíjet jen tak. Byla to naše obživa.“
— Josef N., bývalý zootechnik (vzpomínka zaznamenaná v roce 2003)
🗣️ „Bylo to jako válečná zóna. Utrácelo se vše, co mělo kopyta.“
„V březnu 2001 jsem stál na vlastní farmě, obklopený vojáky a buldozery. Moje ovce byly zdravé, ale byly příliš blízko ohnisku. Všechno šlo pryč – bez slitování. Zůstaly jen ohořelé zbytky a ticho. Nikdy na to nezapomenu.“
— Tom R., britský farmář (zdroj: BBC News, 2001)
Příběh této nemoci ukazuje, že správně nastavený systém prevence, evidence a rychlého zásahu může být účinnější než panické vybíjení stád. Československo je toho historickým důkazem, stejně jako současná připravenost České republiky.
I když se FMD v Česku už desítky let nevyskytla, zůstává v hledáčku veterinárních úřadů, protože její návrat by mohl mít fatální důsledky – nejen pro zvířata, ale i pro ekonomiku a důvěru spotřebitelů.
Kulhavka a slintavka nám připomíná, že bezpečnost potravin začíná na pastvině, ne až v obchodě. A že i v době dronů a genetických testů hraje nejdůležitější roli něco velmi lidského – organizace, důvěra a odpovědnost.
📚 Doporučené informační zdroje a odkazy
🔬 Oficiální instituce a organizace
- Státní veterinární správa ČR (SVS)
Informace o aktuálních nákazách, krizové plány, legislativa
👉 https://www.svscr.cz - WOAH (World Organisation for Animal Health, dříve OIE)
Globální přehled o výskytu FMD, kontrolní programy a standardy
👉 https://www.woah.org/en/disease/foot-and-mouth-disease/ - Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
Vědecké zprávy o FMD, vakcinaci a kontrole šíření
👉 https://www.efsa.europa.eu - FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) – programy kontroly FMD ve světě
👉 https://www.fao.org/eufmd/ - TRACES (EU systém pro sledování pohybu zvířat)
👉 https://food.ec.europa.eu/systems-and-tools/traces_en
📄 Zákony a metodické pokyny (ČR a EU)
- Vyhláška č. 299/2003 Sb. o opatřeních proti nákazám zvířat (vč. FMD)
👉 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-299 - Nařízení EU 2016/429 (tzv. Zákon o zdraví zvířat)
👉 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32016R0429
📘 Odborné publikace a články
- „Foot-and-Mouth Disease: Current Status and Future Roadmap“ (FAO, 2021)
👉 https://www.fao.org/3/cb4151en/cb4151en.pdf - „Veterinární mikrobiologie“ – K. Literák a kol. (Univerzita VetMed Brno) – kapitola o FMD
(dostupné na většině veterinárních fakult) - BBC: „How Britain burned six million cows“ – reportáž o epidemii 2001
👉 https://www.bbc.com/news/uk-12552420
🧭 Další zajímavé odkazy
- Interaktivní mapa výskytu FMD ve světě (WOAH/FAO)
👉 https://empres-i.review.fao.org/ - Historie FMD v Československu – archiv ČT (dokumenty a reportáže)
👉 https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-retro/
