Je čest být Slovanem: Duchovní a kulturní dědictví Slovanů očima Věry Ovečkové a Pravoslava

V posledních letech narůstá zájem o alternativní historii, duchovní tradice a staré kulturní kořeny. Jedním z výrazných hlasů v této oblasti je rozhovor mezi Věrou Ovečkovou a Pravoslavem na kanálu Cesty k sobě. Jejich tématem je slovanská identita, duchovní odkaz předků a kultura, která sahá hluboko do minulosti – údajně až 40 000 let nazpět.

Obsah

„Ne aby se lidé učili pro školu, ale pro život.“
Jan Amos Komenský

Původ Slovanů a ztracená pravlast Dárie

Podle Věry a Pravoslava oficiální historie zcela zkresluje původ Slovanů. Namísto toho, aby Slované přišli z Indie, jak učí současná věda, šířili oni sami duchovní učení právě tam.

✅ Klíčová tvrzení:

Původní domov Slovanů byl kontinent Dárie (Hyperborea) u severního pólu.
Po jeho zániku následovala migrace a vznik říše Tartárie pokrývající většinu Eurasie.
Slované byli nositeli duchovní moudrosti, kterou přinesli do jiných civilizací včetně Indie a Egypta.

Slovansko-árijské Védy a ztracené vědění

Jádro výkladu tvoří slovansko-árijské Védy – pět knih údajně starých 40 000 let. Jsou považovány za předchůdce indických Véd a měly být původně vyryty do zlatých desek.

🧠 Co obsahují?

Kosmologii a původ člověka.
Informace o cyklech času (noc a den Svaroga).
Učení o životní rovnováze, duchovním vývoji a roli Slovanů jako nositelů světla.

Písmo a jazyk: Duchovní nástroj vědomí

Slované podle hostů používali několik písemných systémů:

Ch-arijská karuna – runové duchovní písmo.
Hlaholice – světské písmo.
Staroslovanská bukvice – písmo s obrazovým významem, určené pro duchovní práci.

Podle Pravoslava Cyril a Metoděj písmo Slovanům nevytvořili, ale zjednodušili a tím omezili jejich duchovní možnosti. Jazyk Slovanů byl bohatší, zpěvnější a měl vyšší vibrace, což mělo přímý dopad na stav vědomí.

Slovanská společnost: Rovnováha, rod a duchovní úkol

🔸 Hlavní rysy slovanské společnosti:

Základní jednotkou byl rod, řízený radou starších.
Neexistovala dědičná moc, rozhodovalo se podle moudrosti a zkušeností.
Duchovní vedení zajišťovali tzv. volchvové (vední) – potulní učitelé, muži i ženy.
Ženy měly významnou duchovní roli – chránily rod, čistily karmu a vytvářely vnitřní harmonii.

Hosté kladou důraz na přirozenou rovnováhu mezi mužským a ženským principem. Varují před moderním zmatením rolí, které oslabuje muže i ženy a narušuje duchovní stabilitu společnosti.

Noc Svaroga a návrat světla

Podle slovanského duchovního kalendáře jsme žili poslední 2000 let v období tzv. noci Svaroga – období duchovního temna.

📅 Klíčová data:

Začátek temného věku: cca po roce 0 n. l., zánik rovnováhy.
Zlom a návrat světla: rok 2012 – přechod do „dne Svaroga“, tedy nové duchovní éry.

Hosté tvrdí, že nyní přichází duchovní obrození, ale je třeba očistit minulost a obnovit vědomí kořenů.

Co si z rozhovoru odnést?

Tento rozhovor vyzývá k hlubokému zamyšlení nad:

Naší identitou jako Slovanů.
Duchovní odpovědností vůči Zemi, rodu i sobě samým.
Potřebou návratu k přirozeným hodnotám, rovnováze a duchovní moudrosti.

Další díly a pokračování rozhovoru

Shrnutí 1. části videa:

Moderátorka vítá hosty – Věru a Pravoslava – jejichž jména sama nesou silný slovanský význam.
Rozhovor se zaměřuje na osobní cestu ke slovanství. Pravoslav popisuje, že ho od dětství přitahovala mytologie a duchovní tradice, ale zásadní zlom nastal, když objevil tzv. slovansko-árijské Védy, které ho hluboce oslovily.
Vyjadřuje přesvědčení, že slovanský světonázor je přirozený, spjatý s přírodou, a nabádá k návratu ke kořenům – nejen duchovně, ale i prakticky (oblečení z přírodních materiálů, kontakt s přírodou jako např. držení kaštanů místo mobilů).
Kritizuje umělost moderního světa – „plastovou dobu“ – a obhajuje životní styl v souladu s přírodou jako cestu k větší harmonii.
Věra začíná popisovat svou cestu, která započala kolem 17. roku života skrze jógu v době komunismu.

Shrnutí 2. části videa:

Věra Ovečková popisuje svou duchovní cestu: začínala u jógy, pak přešla k tibetskému buddhismu, ale stále cítila, že něco chybí. Klíčovým momentem bylo objevení slovansko-árijských Véd, ve kterých našla odpovědi na životní výzvy.
Věry i Pravoslav kladou důraz na slovansko-duchovní dědictví, které podle nich nabízí praktickou životní filozofii spojenou s přírodou a předky.
Diskuse se přesouvá k tzv. slovansko-árijským Védám – jde o pětici knih, z nichž některé jsou volně dostupné v ruštině, a jedna z nich byla přeložena i na Slovensku.
Hosté tvrdí, že oficiální výklad dějin, podle kterého Slované pochází z Indie, je nepřesný – podle nich je to naopak: Slované byli prapůvodní národ, který Indii duchovně ovlivnil.
Mluví se o pradávné zemi Hyperborea (též zvané „Dárie“) kolem severního pólu, odkud podle nich Slované přišli. Vysvětlují původ názvu „Tartárie“ jako říši rozkládající se přes Eurasii.
Věra uvádí, že sanskrt je údajně odvozený z původního slovanského písma, a že védská kultura Indie má kořeny ve slovanské tradici.

Shrnutí 3. části videa:

Hosté rozvíjejí myšlenku, že Indové jsou údajně potomky Slovanů, nikoliv naopak. Uvádí podobnost v řeči i povaze jako podpůrné argumenty.
Vysvětlují, že Slované původně žili na kontinentu Dárie u severního pólu, který podle nich zanikl (tzv. „šel ke dnu“). Následovala velká migrační vlna, kdy se Slované rozptýlili po celém světě, přičemž vznikla i říše Tartárie.
Upozorňují na časté zmatení mezi Tatary a Tartary – tvrdí, že „Tartaři“ jsou potomci mýtických bytostí Tary a Tarcha, zatímco Tataři jsou jiný národ z Blízkého východu.
Mluví o tom, že po katastrofách a dějinných proměnách došlo k míchání různých národů a genetik. Přesto však tvrdí, že árijská genetika zůstala např. v kastě bráhmanů v Indii.
Věra zmiňuje koncept „rasy“ – podle nich to bylo původně označení pro „světlé rody“ (např. „rasa rodu Asu“), a současné pojetí slova je prý záměrně překroucené.
Slované byli podle nich rozděleni, aby se oslabili, a nyní nastává doba sjednocování slovanských národů. Hovoří o tom, že Slovan Slovanovi rozumí, ať už mluví jakýmkoli jazykem.
V závěru se dostávají k mytologickým vyprávěním o příchodu praotce Čecha, který měl přijít ze severu, zatímco Slováci podle nich přišli jižní cestou přes Karpaty.

Shrnutí 4. části videa:

Pokračuje se ve výkladu o praotci Čechovi, který prý nebyl jménem „Čech“, ale titul – „Čech“ znamenal vůdce kmene. Spojen je se slovem „šč“ (štít), což symbolizuje ochranu. Český národ je prý nárazníkovou zónou se silnou nebeskou ochranou.
Přirovnání k mladému stromku: náš národ se ohnul, ale nezlomil a nyní má vyrůst ve „velký strom“ – symbol obrození.
Zmínka o Velesově knize (staroslovanské kronice), která je v Česku zatracována, ale podle nich uznána na Ukrajině jako autentická.
Hosté odmítají tvrzení, že písmo k nám přinesli Cyril a Metoděj – podle nich Slované už dávno předtím používali různé písemné systémy:
- Ch-arijská karuna (runový systém)
- Hlaholice (praktické, světské použití)
- Staroslovanská bukvice (duchovní písmo)
Argumentují, že původní bukvice byla hluboce symbolická, schopná vyjadřovat obrazy a duchovní významy. Příchod Cyrila a Metoděje podle nich znamenal ochuzení písma, nikoli jeho zavedení.
Popisují tzv. ch-arijskou karunu jako písmo s 144 základními znaky a 256 vedlejšími. Číst ho mohli jen „duchovně vyspělí“ jedinci.
Cyril a Metoděj prý studovali toto písmo, aby jej mohli zjednodušit pro jiné národy s „nižší energetickou úrovní“.
Staré písmo se zapisovalo bez mezer, bez interpunkce, samohlásky se používaly jen tehdy, když nesly obrazný význam.

Shrnutí 5. části videa:

Navazuje se na diskusi o původním písmu Slovanů, které mělo obrazový a holografický význam – šlo o symboly nesoucí energetický a duchovní otisk. Předkové prý dokázali vnímat tyto vibrace a obrazy.
Moderátorka zmiňuje svastiky, které podle ní mají silnou energetickou sílu a jejichž význam prý zneužil Hitler.
Diskutuje se o tom, že důkazy o starověkém písmu a artefakty z vykopávek jsou záměrně zamlčovány, protože by narušily oficiální výklad dějin.
Dle hostů se výzkum a granty podřizují „nastavené historii“, a nálezy, které nesedí do oficiálního výkladu, se často utají, uloží, nebo ztratí.
Tvrdí, že slovansko-árijské Védy jsou staré 40 000 let – údajně starší než egyptské klínové písmo. Tyto Védy měly být zapsány na zlatých deskách, které jsou nyní údajně uloženy v ruských archivech.
Existuje podle nich i dnes tzv. “védská církev” nebo duchovní linie, která uchovává tato učení, ale většina vědění byla ztracena.
Vědomosti se prý záměrně uchovávají v tajnosti, aby se nezneužily, podobně jako Einstein nebo Tesla zničili některé své poznatky.
Hosté tvrdí, že slovanský jazyk má nejvyšší vibrace na planetě a je nejduchovnější. Mnozí duchovní lidé ze zahraničí prý tvrdí, že čeština zní jako zpěv.
Dříve se podle nich zpívalo více, protože staroslovienský jazyk měl více samohlásek, což údajně podporovalo „vibrace vědomí“.

Shrnutí 6. části videa:

Slovanský jazyk byl podle hostů dříve bohatší, zpěvnější a měl vyšší vibrace, čímž přispíval k duchovnímu rozvoji lidstva.
Slované byli prezentováni jako vysoce duchovní národ, který sem přišel s posláním udržovat vibrace, kulturu a duchovní světlo.
Etymologie slova „kultura“ je zde vysvětlena jako spojení „kult“ (dodržování hodnot) a „ura“ (božské světlo, síla).
V rámci duchovní historie přichází období tzv. „noci Svaroga“, což znamená úpadek vědomí a přechod do temnější fáze vývoje, kdy převládají hrubé energie (přirovnání ke kalijuze z východních tradic).
Svarog je popsán jako slovanský bůh a „nebeský kovář“, tvůrce naší galaxie a ochránce duchovní cesty člověka.
Hosté odmítají dualistické vnímání světa (dobré vs. špatné) – vše, co se děje, je součást vývoje. I „negativní“ události mají smysl pro poznání a duchovní růst.
Dualita je podle nich iluze. Slovanství je proudící, jednotné, a vše má svůj účel a přínos, pokud k tomu přistupujeme vědomě.
Slované podle nich dobrovolně sestoupili do hrubších energií, aby touto zkušeností přispěli k celkovému vývoji vědomí.
V závěru se vrací k otázce praotce Čecha – původně prý šlo o titul („ček“) a název „Čechové“ vznikl jako označení národa vedeného tímto vůdcem.

Shrnutí 7. části videa:

Hosté mluví o karmě národa, která pramení z období, kdy Slované nebyli kolonizátory, ale přijali určitou duchovní odpovědnost.
Pokud zvýšíme své světlo a vědomí, karma na nás údajně nedopadá. Klíčové je vědomí toho, kdo jsme, odkud pocházíme a kam směřujeme.
Slovanské vědomí má podle nich sílu spojit srdce Evropy (Česko) s „mozkem“ – Ruskem – a vést k celkovému sjednocení slovanského světa na bázi dobrovolnosti a lásky, nikoliv moci a násilí.
Zmiňují příchod skupiny s praotcem Čechem, vznik národa Čechů, a pak přechází k dějinám Slavníkovců a Přemyslovců.
Slavníkovci byli podle nich poslední vládnoucí Slované – po jejich vyvraždění (např. u Přelouče) převzali moc Přemyslovci, kteří už nesli křesťanskou ideologii.
Přichází kritika křesťanství, které prý po Nicejském koncilu (325 n. l.) ztratilo čistotu Kristova učení a stalo se dogmatické a ovládající.
Kněžna Ludmila je zmíněna jako poslední vysvěcená „vědma“ – přijala křest kvůli pochopení druhé strany, ale věděla, co ji čeká. Je zobrazena jako vědomá a obětující se postava.
Popis života Slovanů před příchodem křesťanství:
- Společnost byla rodová – hlavní jednotkou byl rod, a nad ním stála rada starších nebo stařešina, volený na základě moudrosti a zkušeností, ne síly či dědičnosti.
- Hlavními hodnotami bylo tvůrčí smýšlení, úcta k přírodě a duchovní rovnováha.

Shrnutí 8. části videa:

Slované fungovali na základě rodové struktury a rady starších, která rozhodovala o záležitostech obcí nebo více komunit.
Vzdělávání probíhalo přirozeně uvnitř rodu nebo obce. Důležitou roli hráli tzv. volchvové (vední) – potulní duchovní učitelé, kteří předávali vědění (např. o bylinách, duchovních principech).
Volchvové mohli být muži i ženy, přičemž ženy se více soustředily na výchovu, péči o rod a vnitřní kruh, zatímco muži na řemesla a vnější činnosti.
Společnost byla založena na rovnováze, nikoli na moderně chápané „rovnoprávnosti“. Role byly přirozeně rozdělené, což mělo zajistit harmonii.
Žena měla hluboké duchovní poslání – chránit rod, děti i muže, a byla schopna čistit karmu rodu. Její vnitřní síla byla považována za zásadní magický prvek rodiny.
Kritika současného stavu: dnešní ženy se ženou do mužských rolí, čímž oslabují nejen sebe, ale i muže. Dochází tak k rozpadu přirozeného řádu.
Podle Věry je důležité, aby se ženy navrátily do své přirozené duchovní role a umožnily tak mužům znovu převzít svou přirozenou fyzickou a ochrannou úlohu.
Muži jsou označeni za křehké bytosti, které potřebují ženskou duchovní oporu, zatímco ženy zase potřebují mužskou fyzickou sílu – jejich propojení tvoří harmonii.

Shrnutí 9. části videa:

V ideální slovanské společnosti panovala rovnováha, radost a láska – nikdo nebyl utlačován a každý znal svou roli a kořeny.
S nástupem patriarchálních systémů (pravoslaví, katolicismus) došlo k narušení přirozené rovnováhy. Jakmile začne vládnout jednostranný princip (muž nebo žena), končí zdravá společnost.
Z duchovního pohledu Slovanů začala po přelomu letopočtu „noc Svaroga“ – temné období úpadku duchovnosti. Toto období mělo končit v roce 2012, což podle nich odpovídá i jiným tradicím (např. mayské kalendáře).
Přechod do nového věku (den Svaroga) je však pomalejší a je spojen s „ranní zimou“ – fází, kdy se ještě čistí minulost.
Znalosti o těchto cyklech byly prý popsány už před 40 000 lety ve slovansko-árijských Védách, ještě dávno před mayskými nebo africkými kulturami.
Slované, Mayové i další národy prý sdíleli podobné vědomosti o kosmických cyklech, ale každý je vyjádřil po svém.
V závěru zaznívá pozvání na další rozhovory a vytvoření seriálu, který by pokryl všechny duchovní, kulturní a historické kořeny Slovanů. Obě strany se shodují, že je třeba mluvit systematicky a postupně, aby diváci dokázali zpracovat poselství a uvědomit si svou identitu.

Závěrečné shrnutí celého videa:

Rozhovor je hluboce duchovně laděným výkladem o slovanském původu, kulturních kořenech, duchovním dědictví a alternativní historii, která zcela popírá oficiální výklad dějin. Hosté Věra Ovečková a Pravoslav prezentují slovansko-árijské Védy jako klíčový zdroj vědění, a vyzývají ke znovuobjevení rovnováhy mezi mužským a ženským principem, návratu k přírodě a vnitřnímu probuzení.

Je čest být Slovanem: Duchovní a kulturní dědictví Slovanů očima Věry Ovečkové a Pravoslava