Čtyřdenní pracovní týden se v posledních letech stal horkým tématem mezi zaměstnavateli, zaměstnanci i ekonomy. Tento koncept slibuje zvýšení produktivity, lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a větší spokojenost pracovníků. Jaké jsou však skutečné přínosy a výzvy tohoto modelu?
„Vrhnout se do práce, která vás baví, je jedním z největších potěšení života!“
Richard Branson
Výhody čtyřdenního pracovního týdne
1. Zvýšení produktivity
Mnohé studie, včetně pilotních projektů v Británii, Německu a Islandu, ukázaly, že zkrácený pracovní týden může vést ke zvýšení produktivity. Zaměstnanci jsou méně unavení, lépe se soustředí a efektivněji využívají svůj pracovní čas.
2. Vyšší spokojenost zaměstnanců
Čtyřdenní pracovní týden umožňuje zaměstnancům lépe sladit práci s osobním životem, což vede k vyšší pracovní morálce a menšímu stresu. Studie ukázaly, že zaměstnanci se cítí méně vyhořelí a mají lepší duševní zdraví.
3. Snížení absencí a nemocenské
Zkrácený pracovní týden může přispět k menší nemocnosti, protože zaměstnanci mají více času na regeneraci a odpočinek. To snižuje náklady firem na nemocenskou a zvyšuje stabilitu pracovního procesu.
4. Nižší uhlíková stopa
Méně pracovních dnů znamená méně dojíždění, což může snížit dopravní zátěž a emise skleníkových plynů. To je v souladu s udržitelnými cíli mnoha firem a vlád.
Více článků
Výzvy a potenciální problémy
1. Obtížná implementace v některých odvětvích
Zatímco kancelářské profese mohou poměrně snadno přejít na čtyřdenní režim, v sektorech jako zdravotnictví, maloobchod nebo výroba může být tato změna složitější. Udržení provozu při kratší pracovní době vyžaduje efektivnější plánování a někdy i navýšení personálu.
2. Možné zvýšení nákladů
Některé firmy mohou čelit zvýšeným nákladům spojeným s reorganizací pracovních směn nebo najímáním dalších zaměstnanců. Bez pečlivého plánování může čtyřdenní pracovní týden vést ke snížení dostupnosti služeb pro zákazníky.
3. Delší pracovní dny
V některých případech je zkrácení pracovního týdne dosaženo prodloužením denní pracovní doby. To může vést k vyšší únavě zaměstnanců a snížení efektivity, což by mohlo negovat očekávané přínosy.
Příklady zemí testujících čtyřdenní pracovní týden
Čtyřdenní pracovní týden se v posledních letech stal předmětem zájmu v několika zemích, přičemž některé z nich zavedly pilotní projekty nebo umožnily flexibilní pracovní režimy. Je důležité poznamenat, že ve většině případů se nejedná o plošné zavedení čtyřdenního pracovního týdne na národní úrovni, ale spíše o možnosti pro zaměstnance nebo iniciativy jednotlivých firem.
Belgie: V únoru 2022 získali belgičtí zaměstnanci právo pracovat čtyři dny v týdnu místo obvyklých pěti, aniž by přišli o část platu. Toto opatření umožňuje zaměstnancům zvolit si mezi pětidenním a čtyřdenním pracovním týdnem, přičemž v druhém případě pracují delší denní směny.
Island: Mezi lety 2015 a 2019 proběhl na Islandu rozsáhlý pilotní projekt zkrácení pracovního týdne na 35–36 hodin bez snížení mzdy. Výsledky byly pozitivní, což vedlo k tomu, že přibližně 85 % zaměstnanců nyní pracuje méně hodin nebo má možnost zkráceného pracovního týdne.
Spojené království: V roce 2022 proběhl ve Spojeném království největší pilotní test čtyřdenního pracovního týdne, do kterého se zapojilo přes 60 firem. Výsledky ukázaly zvýšenou produktivitu a spokojenost zaměstnanců, což vedlo některé firmy k trvalému zavedení tohoto modelu. Do ledna 2025 se k iniciativě čtyřdenního pracovního týdne připojilo již 200 britských firem zaměstnávajících přes 5 000 osob.
Německo: V roce 2024 proběhl v Německu pilotní projekt čtyřdenního pracovního týdne, do kterého se zapojilo 45 společností, převážně malých a středních podniků. Pracovní doba se v průměru zkrátila o půl dne a spokojenost zaměstnanců se výrazně zvýšila. Přibližně 73 % zúčastněných firem plánuje v tomto režimu pokračovat i nadále.
Španělsko: Španělsko plánuje zahájit pilotní program čtyřdenního pracovního týdne, do kterého by se mělo zapojit kolem 200 malých a středních podniků s přibližně 6 000 zaměstnanci. Tento program by měl trvat minimálně jeden rok, avšak přesný termín zahájení zatím nebyl stanoven.
Česká republika: V Česku zatím čtyřdenní pracovní týden není plošně zaveden. Nicméně některé firmy již tento model testují a zaznamenávají pozitivní výsledky, jako je zvýšení produktivity a spokojenosti zaměstnanců.
Je důležité poznamenat, že ve většině uvedených případů jde o možnosti pro zaměstnance nebo pilotní projekty, nikoli o plošné zavedení čtyřdenního pracovního týdne na národní úrovni.
Výsledky pilotního projektu čtyřdenního pracovního týdne ve Spojeném království v roce 2022
V roce 2022 proběhl ve Velké Británii největší test čtyřdenního pracovního týdne na světě, do něhož se zapojilo 61 firem a přibližně 2 900 zaměstnanců. Projekt byl organizován neziskovou organizací 4 Day Week Global a trval šest měsíců.
Klíčové výsledky
- Produktivita zůstala stejná nebo se zvýšila
92 % firem uvedlo, že produktivita se buď nezměnila, nebo se zlepšila. - Zvýšení spokojenosti zaměstnanců
Zaměstnanci hlásili nižší stres, lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a menší výskyt vyhoření. - Méně zdravotních problémů
Došlo k poklesu nemocenské a snížení počtu dnů pracovní neschopnosti o 65 %. - Udržení zaměstnanců
Po ukončení projektu si 91 % firem ponechalo čtyřdenní pracovní týden, přičemž 18 firem ho zavedlo natrvalo. - Zvýšení tržeb
Průměrné příjmy firem vzrostly o 1,4 % během zkušebního období a ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se tržby zvýšily o 35 %.
Závěr studie
Projekt ukázal, že čtyřdenní pracovní týden má pozitivní dopad na zaměstnance i firmy, přičemž většina společností plánuje v tomto režimu pokračovat dlouhodobě.
Výhody a nevýhody testování čtyřdenního pracovního týdne v Německu v roce 2024
V roce 2024 proběhl v Německu pilotní program čtyřdenního pracovního týdne, organizovaný iniciativou 4 Day Week Global a think-tankem Autonomy. Do testování se zapojilo 45 malých a středních podniků.
Výhody
- Zvýšení produktivity – Firmy hlásily, že zaměstnanci se lépe soustředí a práce je efektivnější.
- Vyšší spokojenost zaměstnanců – 86 % pracovníků uvedlo, že se cítí méně stresovaní a mají lepší pracovní morálku.
- Lepší work-life balance – Zaměstnanci ocenili možnost věnovat více času rodině a koníčkům.
- Snížení absencí a nemocenské – Podobně jako v Británii došlo k poklesu dnů pracovní neschopnosti.
Nevýhody
- Problémy v některých odvětvích – Například ve zdravotnictví a výrobě bylo těžší adaptovat se na kratší pracovní týden.
- Vyšší nároky na organizaci práce – Firmy musely přepracovat vnitřní procesy a zajistit hladký chod provozu.
- Delší pracovní dny – Někteří zaměstnanci měli problém s delšími pracovními směnami při zachování stejného objemu práce.
Závěr studie
Pilotní projekt ukázal přínosy i výzvy spojené se čtyřdenním pracovním týdnem. Přibližně 73 % zapojených firem plánuje tento režim zachovat nebo dál testovat.
Možnosti zavedení v České republice
V České republice zatím čtyřdenní pracovní týden není rozšířenou praxí, ale debata na toto téma sílí. Oficiálně se vláda plošným zavedením prozatím nezabývá a neexistuje konkrétní legislativní návrh, který by zkrácení týdne upravoval. Přesto už i u nás některé inovativní firmy experimentují – odhady uvádějí, že zhruba 1 % českých firem nabízí svým zaměstnancům možnost kratšího pracovního týdne. Příklady z praxe:
Například finanční společnost SAB Finance hlásí, že při testování čtyřdenního režimu pozorovala vyšší produktivitu a lepší plnění úkolů v termínu díky nutnosti lépe plánovat práci.
Softwarová firma Anect zavedla čtyřdenní týden s 10% snížením mzdy a využívá to jako benefit pro získání specialistů – i tam jsou zatím zkušenosti pozitivní.
Z průzkumu (Ipsos pro Welcome to the Jungle) také vyplynulo, že až 70 % Čechů by si chtělo kratší týden vyzkoušet, což ukazuje silnou poptávku zaměstnanců po této změně. Z praktického hlediska česká legislativa už dnes umožňuje zkrácení pracovního úvazku či týdne (dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci) – není nutné měnit zákoník práce, aby firma mohla přejít na čtyřdenní týden. Rozhodnutí je tedy na jednotlivých zaměstnavatelích, zda takový režim nabídnou. Odborníci ale upozorňují, že nelze jedním modelem pokrýt všechny obory – v některých odvětvích (např. zdravotnictví, služby, výroba) by bylo obtížné zajistit provoz jen čtyři dny v týdnu. Případné širší zavedení by tak muselo být postupné a zohledňovat specifika jednotlivých sektorů. Do budoucna může hrát roli i automatizace a nástup umělé inteligence, které zvýší efektivitu práce – tím by se zkrácení pracovního týdne mohlo stát proveditelnějším bez dopadu na ekonomický výkon. Zatím však platí, že čtyřdenní pracovní týden v ČR zůstává převážně jen benefitem několika málo zaměstnavatelů, o nějž se zajímají hlavně progresivní firmy a mladší generace pracovníků.
Debata ale pokračuje a zahraniční úspěchy zvyšují tlak na to, zda a jak by se mohl kratší pracovní týden v českém prostředí uchytit.
Shrnutí argumentů pro čtyřdenní pracovní týden
Zastánci čtyřdenního pracovního týdne zdůrazňují několik přínosů. Zkrácení pracovního týdne má vést k lepší rovnováze mezi prací a osobním životem, což potvrzují zahraniční zkušenosti. Například v pilotním programu ve Velké Británii byli zaměstnanci méně náchylní k syndromu vyhoření a stresu a cítili se spokojenější. Díky volnému pátku mají pracovníci více času na odpočinek, rodinu a koníčky, což zvyšuje jejich celkovou spokojenost a duševní pohodu. Firmy, které zkrácený týden zkusily, často nezaznamenaly pokles produktivity – naopak někdy hlásí její zvýšení. Zaměstnanci jsou motivovanější a efektivněji využívají pracovní dobu (například se lépe dodržují termíny), protože vědí, že musí zvládnout stejný objem práce za méně dní. Mezi další uváděné benefity patří také nižší fluktuace a nemocnost – firmy zaznamenaly méně výpovědí a absencí díky spokojenějšímu personálu. V neposlední řadě se zmiňují i úspory nákladů (například za energie v kancelářích) a možné pozitivní ekologické dopady, protože se v kancelářích spotřebuje méně elektřiny, vody a materiálů.
Shrnutí argumentů proti zkrácení pracovního týdne
Kritici čtyřdenního pracovního týdne varují před několika riziky a nevýhodami. Jednou z obav je změna pracovních návyků: pokud by byl pátek volný, mohl by se čtvrtek stát “malým pátkem” (podobně jako je pátek často vnímán jako “malá sobota”), což by mohlo snížit produktivitu ve čtvrteční den. Zaměstnavatelé také upozorňují na organizační a provozní výzvy – je nutné přeorganizovat procesy tak, aby firma i ve zkráceném týdnu zajistila dostatečnou dostupnost služeb pro zákazníky. Ne všechny obory mohou kratší týden snadno zavést; například směnný provoz nebo výroba vyžadují nepřetržitý chod a podobná flexibilita se tam uplatňuje obtížně. Dalším potenciálním problémem je, že některé firmy se obávají poklesu výkonu nebo ztráty kontroly nad pracovní dobou zaměstnanců. Kritici rovněž zmiňují nutnost případných legislativních úprav a změn v kolektivních smlouvách, pokud by se měl čtyřdenní týden zavést plošně. Firmy by musely rozhodnout, zda za kratší dobu práce zachovají plnou mzdu (model 100-80-100) nebo úměrně sníží úvazek i plat, což může vyvolávat spory a nejistotu na obou stranách.
