Co když největší ohrožení svobody slova dnes nepochází od cenzorů, ale z nás samotných? Přesně tuto otázku otevírá analytička Natálie Vachatová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. Její pohled na vývoj veřejné debaty, legislativy i vlivu mezinárodní politiky přináší znepokojivý, ale důležitý obraz stavu naší demokracie.
„Nebezpečí autocenzury spočívá v tom, že ji člověk nedělá z přesvědčení, ale ze strachu.“
říká Vachatová
Více článků
❌ Cenzura, která přichází zevnitř
Podle Vachatové se česká společnost nachází ve stavu, kdy autocenzura začíná být běžnou součástí života. Lidé se bojí vyjadřovat své názory ze strachu z profesního nebo společenského postihu. Přestávají mluvit ne proto, že by změnili názor, ale protože mlčet je bezpečnější.
🧾 Zákony, které tvoří tiché zdi
Rozhovor poukazuje na nové legislativní iniciativy, které mají potenciál omezit pluralitu médií a omezit svobodu projevu. Patří sem například tzv. Lex Ukrajina, nebo nově prosazovaný zákon o digitální ekonomice, který je podle analytičky faktickou implementací evropského DSA (Digital Services Act). Ten by měl definovat a mazat tzv. škodlivý obsah, aniž by byly jasně vymezeny hranice mezi kritikou, dezinformací a legitimizovaným názorem.
📉 Důvěra v média a elity klesá
Dalším tématem je upadající důvěra veřejnosti ve veřejnoprávní a mainstreamová média. Alternativní média, ač často nálepkovaná jako „dezinformační“, přebírají roli nositelů kritického pohledu – i za cenu rizika. Podle výzkumu Společnosti pro obranu svobody projevu se většina lidí bojí veřejně vyjadřovat své skutečné postoje.
🧭 Tři klíčové momenty zlomu
Vachatová identifikuje tři zásadní milníky, které podle ní výrazně omezily veřejnou diskusi:
- Majdan a události na Ukrajině (2014–2016)
- Migrační krize (2015–2016)
- Covidová pandemie a válka na Ukrajině (2020–2023)
Každé z těchto období podle ní přineslo nové nálepky, potlačování témat a stigmatizaci hlasů, které se odlišovaly od oficiálního narativu.
🌐 Západní vzory? Amerika i Evropa mají své stíny
Z rozhovoru vyplynulo, že cenzura, tlak na média a autocenzura nejsou jen českým problémem. Vachatová upozorňuje na případy z USA, jako je potlačení aféry okolo notebooku Huntera Bidena během prezidentských voleb, či obecně politická korektnost a kultura „cancel culture“, která podle ní zamlžuje skutečnou debatu.
Svobodu nebráníme jen zákony, ale i odvahou mluvit
Svoboda slova není jen o právu říct svůj názor. Je to i o odvaze mluvit i tehdy, když to není populární. Mlčení ze strachu je tichým vítězstvím cenzury. A právě proto podle Vachatové potřebujeme posílit kulturu otevřené debaty, kde i nepohodlný názor má své místo – pokud je veden s respektem a věcností.
